10 mýtů o starých lesích a jejich obnově
05. 10. 2023 00:00
Jak je to s kácením stromů nad 120 let z pohledu lesníků? Je třeba staré lesy více chránit, nebo naopak obnovovat? Jaké jsou názory vědců a oborníků? Setkáváme se s požadavky na zastavení kácení starých porostů, které často pramení ze zkreslených představ či nedostatku informací. Sestavili jsme proto seznam 10 nejčastějších mýtů a pokusili se o jejich osvětlení.
Mýtus 1: Kácení lesů starších 120 let je třeba zastavit, jsou unikátní a nenahraditelné
V České republice se porosty obnovují v průměrném věku 115 let, bukové a dubové ještě později. Takto „staré“ lesy tedy nejsou unikátní ani nenahraditelné, ale běžně se vyskytující, průběžně těžené a přirozeně či uměle obnovované. Podle Zprávy o stavu lesa a lesního hospodářství z roku 2021 je v České republice 9 % porostů tohoto věku a dalších 11,6 % ve věku 101 až 120 let. O staré lesy tedy nepřicházíme, protože průběžně dorůstají a nahrazují je stárnoucí mladší stromy. Skutečně cenné lesní porosty obvykle rostou v chráněných územích různé kategorie a hospodaření v nich se tomu přizpůsobuje.
Mýtus 2: Stát staré lesy dostatečně nechrání
Skutečně cenné lesní porosty rostou obvykle v chráněných územích různé kategorie a hospodaření v nich se tomu přizpůsobuje. Lesy ČR aktuálně ponechávají více než 5500 hektarů lesních porostů samostatnému vývoji, tedy bez lesnického zásahu a síť dalších bezzásahových oblastí připravují ve Východním Krušnohoří a jinde. Bezzásahovost ale má svá rizika. V lese ponechaném ladem totiž nelze zajistit bezpečnost lidí ani jejich majetku a rizikem jsou i požáry. Následky takového přístupu se odrazí v krajině, ale zásadně ovlivní i životy lidí.
Mýtus 3: Lesy ČR neposlouchají vědce ani odbornou veřejnost a kácí bez ohledu na ně; kácení starých porostů ohrožuje biodiverzitu
Kontinuální obnova a výchova lesa zvyšují druhovou pestrost porostu, odolnost i biodiverzitu celého lesního ekosystému. Tyto základní obnovní postupy doporučuje Adaptační strategie na změnu klimatu podpořená z Norských fondů, kterou zpracovali vědci z různých odborných institucí, a Lesy ČR ji začlenily do svých strategických dokumentů. Podle vědců jsou tedy právě tyto obnovní postupy nejúčinnějším nástrojem při adaptaci lesů na klimatickou změnu. Zastavení obnovy i těžeb vnímají zcela naopak. Dokládají to i výsledky aktualizace mapování biotopů bukových porostů Krušných hor zpracované Agenturou ochrany přírody a krajiny (2023), podle níž se díky citlivé obnově i pěstebním postupům kvalita porostů zlepšuje.
